Bráška Vojtík měl ve škole jarní prázdniny, takže jsme vyrazili na hory. Bráška se snaží lyžovat, já ještě ne, takže jsem si užívala pobyt s babičkou Jarčou. Dopoledne i odpoledne jsme chodily na procházky do města, občas jsme si koupily nějakou dobrůtku na zub.
Kabinkovou lanovkou jsem se nechala vyvézt k dalším asi 10ti lanovkám, kde byla spousta lyžařů.. Dál jsem si s mamkou vyjela i na nejvyšší horu v našem lyžařském středisku – Hohe Salve. Tam byl rozhled parádní, ale žádné selfíčko jsem si teda nedělala, abych nespadla dolů 🙂 byl to pěkný sráz..
Krom pěkného výhledu jsem i poobědvala v místních krčmách. Nic jiného než hranolky mě ale neoslovilo.. Přitom výběr byl rozmanitý. Ale já jsem prostě přes ty hranolky 🙂 Ale nebojte, nejedla jsem je celý týden, přeci jen tam byla babička a ta mi uvařila lepší dobrůtky, na který jsem zvyklá.
Hory jsem si užila, sáňkovala jsem s mamkou na speciální sáňkařské dráze. Dostala jsem speciální lyžařské brýle, abych dobře viděla celou cestu. Jely jsme asi tři jízdy a fakt to bylo bezva (dráha má asi 3 km).
No a když už byla venku tma, řádili jsme doma na chatě. Byla s námi také Majda s Mínou, teta a strejda a hlavně Wilda (pejsek). Hrozně se mu líbil můj hadrový balonek, se kterým jsem si házela ze schodů s holkami. A taky jsme pěkně provětrali majitelům chodbu, dalo se tam skvěle běhat. Už také umím sama odstartovat – dva, jedna – TEĎ. Moje slovní zásoba je zase o něco lepší 😆
První hory považuji za vydařené a už se těším na další.
