Červen se nám přehoupl do svého závěru a sluníčko se již ukázalo v plné síle. Ve velkém bazénu u babičky a dědy dovádí zatím jen bráška, ale snad se tam taky brzy podívám, vypadá to jako prima věc. Tatínkovo kolegové a kolegyně z práce mi pořídili k narození takovou hmotu, do které si musím stoupnout, prý abych měla něco na památku. No nevím, moc příjemné to nebylo, ale už je to za mnou a teď to stojí na poličce. A taky se musím pochlubit, už začínám zvedat hlavičku, pro mne to zas tak zajímavé není, ale mamka z toho má neuvěřitelnou radost, a já ráda dělám radost.

[Ukázat prezentaci]

Hurá!!!

[Ukázat prezentaci]

Tak se po kratší odmlce znovu ozývám. Stejně určitě všichni čekáte na fotečky, aby bylo vidět, že rostu jako z vody, takže přání splněno….

Jinak mi maminka pomalu ale jistě vyřazuje věci, které jsem nosila po příchodu z porodnice a můj šatník se rozroste o další nové kousky.. tentokrát už  to nebudou tak neutrální barvy, ale občas se najde i pořádná holčičí barvička – což určitě potěší mamky kolegyni z práce – tetu Ivu.

Co se týká cestování, zatím jezdíme pouze venku v kočárku. Občas zajdeme na návštěvu o dva domečky dál  k dědovi a babičce od maminky nebo drandíme v parku. Ještě se vyhýbáme větší skrumáži lidí, abych prý něco nechytla. Příští týden jdu na kontrolu k paní doktorce Martě, tak dám vědět, jak jsem od poslední kontroly vyrostla (do výšky i do šířky 🙂 )

[Ukázat prezentaci]